Kyjovská farnost

Znak děkanství a farnosti:
 V modrém poli stříbrný kolmý kyj doprovázený zlatou lilií a zlatou šesticípou hvězdou.
Původ znaku:
Ve středu štítu je umístěn kyj z městského kyjovského znaku. Farní chrám děkanství v Kyjově byl konsekrován r. 1723 za doby biskupa Wolfganga ze Schrattenbachu, třetího kardinála na olomouckém stolci,  z jehož erbu byla převzata šesticípá hvězda. Dávná příslušnost ke klášternímu Hradisku u Olomouce připomíná zlatá lilie z řádového premonstrátského erbu.

Roku 1180, za opata Michala (opat kláštera Hradiska u Olomouce) a z jeho popudu, je v osadě Kyjov zřízena samostatná, jako jediná v širokém okolí, duchovní správa. ,,Které okolní osady během staletí byli přifářeny, nedá se přesně zjistit, tolik zdá se však mysliti, že Kyjov stal se tím církevně střediskem celého okolí.“ A v letech 1171 až 1196 postaven farní kostel svatého Martina na vyvýšeném místě nad městem, jako protáhlá kamenná románská stavba, jež se stal dominantou obce, kde byl i opat Michal pohřben. Několikrát v jeho historii vyhořel. Znovu a důkladně byl opraven v roce 1692. Vznikla tak stavba monumentálního charakteru, podle dobového zobrazení v kapli svatého Rocha, vystavěné na poděkování proti uchránění před morovou ránou roku 1705, měl vysokou věž zakončenou cibulí. Problémem bylo ovšem to, že i po přestavbě nebyl dost prostorný a v neposlední řadě, se nacházel mimo hradby, což bylo značně nepraktické. V jeho blízkosti stávala fara.

Kyjovská farnost byla povýšena na děkanství roku 1785 zásluhou kyjovského faráře Jiřího Dědka.