Don Bosko
(patron kyjovských ministrantů)

Don Bosko se narodil dne 16. srpna 1815 rodičům Františku a Markétě v malé dědince Becchi asi 23km od Turína. Jeho otec mu zemřel ve dvou letech. Na výbornou začala zastávat matka Markéta jeho výchovu. Vštěpuje mu také mimo jiné křesťanské pravdy. V pěti letech se mu zdál jeden sen, ve kterém poznává později svou budoucnost. Jeník chce být pilným studentem, proto se jeho vedení k duchovnímu životu ujme Don Canosso. Bosko se potom dostává na studie do Chieri, kde se pilně vzdělává a také nastupuje do semináře a později se stává novoknězem.
Po několika měsících coby novokněz odjel Jan z jeho dosavadního bydliště do Turína, aby se zdokonalil v kněžském vzdělání. Hned po pár dnech poznává jaká je situace chudých chlapců v ulicích Turína. V tomto poznává své poslání – starat se o chudé turínské kluky a sděluje to představenému semináře Donu Caffasovi. Každou neděli a ve svátky kluky svolával na dvůr kněžského semináře, kde je vyučoval katechismu. Jelikož místo v semináři již nevyhovovalo a seminaristům vadil rámus, který kluci tropí, začal hledat nové místo. To nalezl v sirotčinci, kde zastával místo druhého duchovního. Ale ne nadlouho. Markýza, která mu toto místo propůjčila, musela čelit stížnostem na Boskovi chlapce, a proto mu oznámila, aby si začal hledat znovu nové místo. Když se jednou modlil na louce a prosil matku Boží o pomoc, jelikož neměl kde by pracoval s hochy, přišel jeden muž s nabídkou, že mu pronájme dům s přilehlou malou travnatou plochou. Zde je také vzniká první oratoř s názvem Valdocca. Don Bosko je těžce nemocný a proto se vrací domů. Jakmile se uzdraví hned odjíždí zpět. Ne sám, ale s jeho maminkou Markétou.

Každou neděli sloužil pro ně mši svatou v kůlně, která byla upravena na kapli. Později, protože hochů neustále přibývalo a kaple byla malá a to i po rozšiřování, postavil kostel svatého Františka a další nové ústavy.
K jeho svěřencům patřil i svatý Dominik Sávio

Po deseti letech maminka Markéta umírá. Matku neztrácí jenom Don Bosko, ale také mnoho chlapců, které Don Bosco opatruje.
Oddechem Dona Boska bývalo vždy, když trávil čas na poutním místě blízko Turina u svatého Ignáce z Loyoly.
Aby zaměstnal své kluky, tak zřídil tiskárnu, kde se tiskly různé brožury, učebnice a duchovní četbu. Don Bosko také psával různé knížky.
Dále začíná vychovávat z chlapců budoucí spolupracovníky pro nově založenou kongregaci Salesiánů. Za několik dní také skládá několik chlapců první sliby. Ještě zakládá Dcery Panny Marie Pomocnice a Sdružení salesiánských spolupracovníků.
Jelikož kostel sv. Františka opět nestačí, chce postavit nový kostel zasvěcený Panně Marii Pomocnici. Přes všechny těžkosti se mu to nakonec podaří.
Papež chtěl jmenovat Dona Boska monsignorem za jeho zásluhy, ale on odmítl, a tvrdil, že by ho jeho hoši nepoznali. Don Bosko vedl styky se dvěma papeži Piem IX. a Lvem XIII.
V jedno těžké období jeho života začala zavírat vláda Donu Boskovi školy.A k tomu ještě se rozhořel spor mezi Donem Boskem a turínským arcibiskupem Mons. Gastaldi, jeho přítelem ze semináře,což Janu Boscovi také radosti moc nepřidalo.
Salesiánská rodina se začala rozrůstat po celé Evropě a později po světě. A to i do Čech, kam ji přinesl P Ignác Stuchlý.
Don Bosko umírá po půlnoci dne 31. ledna 1888 v Turíně v kruhu svých blízkých.

Za svatého byl prohlášen roku 1934.